Proč se nám nedaří zhubnout

16.12.2020

Když půjdete k lékaři, trenérovi či výživovému poradci s problémem nadváhy nebo obezity, s největší pravděpodobností vám bude sděleno, že máte méně jíst a více cvičit.

Už před mnoha lety mi ale bylo jasné, že hubnutí se netýká jenom cvičení a zdravého stravování. Ano, obojí je pro nás samozřejmě velmi přínosné. Je to něco, po čem by mělo naše tělo toužit, protože je to zdraví prospěšné. Tak proč je hubnutí tak těžké a jak je možné, že když už se nám podaří kila zhubnout, nakonec opět přibereme, mnohdy víc, než se nám podařilo zhubnout?

Nadváha a obezita je totiž náznak hlubšího vnitřního problému, který si většinou neuvědomujeme.

Než začneme přemýšlet o úbytku váhy, je důležité pochopit, proč naše tělo nadbytečnou váhu potřebuje a co nám nadbytečná kila dávají. Měli bychom se tedy zamyslet a zjistit , jaká příčina se v nadbytečných kilech nachází a jaký přínos pro nás mají kila navíc?

Doporučuji si v klidu sednout a propracovat se k odpovědím na tyto otázky.

Jedinou cestou jak se těchto kil navždy zbavit, je porozumět této potřebě a osvobodit se od ní. Pak už totiž tato potřeba nebude existovat a tím pádem nebudeme pořebovat svou nadbytečnou váhu.

Vysvětlím, co se za touto potřebou skrývá. Každý člověk, který má kila navíc, potřebuje určitou emoční ochranu. Tento člověk žije v obrovské vnitřní nejistotě, o které většinou ani neví, že existuje.

Dalším faktorem může být sebezapření. Odepírání si toho, po čem opravdu toužíme. Spousta obézních lidí nevěří, že si zaslouží to, co si přejí. A následně se trestají tím, že si tyto věci vědomě či nevědomě odpírají. Tito lidé doslova emočně hladoví. Proto jejich těla reagují tím, že si "šetří" na horší časy. A co si pak tělo šetří a ukládá? Tuk.

Jinými příčinami nadváhy může být potřeba sebeochrany, naše vnitřní prázdnota nebo pocit, že nemůžeme vyjádřit své emoce. Jídlo pro nás může být ochranou před jinými lidmi nebo určitými situacemi, náhražkou lásky, nebo může manifestovat náš potlačený vztek a hněv.

U každého je příčina nadváhy jiná a mnohdy je jich několik. Je důležité najít spouštěče a odstranit je skrze jejich pochopení. Je to systematický proces, který se nedá uspěchat, zaručuje však dlouhodobé výsledky. Jakékoli další změny životního stylu (především stravování a pohybu) jsou potom bonusem navíc.

Zároveň bych vás ráda vyzvala ke sledování vašich pocitů při jídle. Když dáváte sousto do pusy, jaké myšlenky se vám honí hlavou? Bojíte se, že přiberete? Pokud ano, pak si samozřejmě vytváříte svoji realitu. Lidé, kteří nemají zdravý vztah k jídlu, přiberou, ať jí cokoliv. Ale jsou lidé, kterým se tyto myšlenky hlavou nehoní. A v klidu si dopřejí něco dobrého, protože ví, že se jejich fyzický vzhled nezmění. Je nesmyslné jíst cokoliv s myšlenkou, že přiberete a očekávat, že zhubnete.

Proto je důležité zabývat se naším vztahem k jídlu. Rádi se vymlouváme na metabolismus nebo na geny, ale můžu vám zaručit, že tím to není. Často slýchávám "mám nadváhu po mamince", ale jde jen o to, že jsme po rodičích převzali stejné vzorce chování. Tímto postojem se vlastně jen stavíme do role oběti, kde se cítíme bezmocní. Ale musíme si uvědomit, že my sami zodpovídáme za náš život a pokud jsme po rodičích převzali určité vzorce, je samozřejmě možné je změnit, pokud budeme chtít. Sama už mám dítě a uvědomuji si, jak jsou věty typu " dej si lízátko, bude ti líp", poškozující a co tím vlastně naše děti učíme. Vztah k jídlu a vzorce s ním spojené, si opravdu neseme z dětsví.

Na otázku "proč byste chtěli zhubnout", často slýchávám odpověď, že by je jiný vzhled udělal šťastnými. Proto se musím smát, když vidím, jak ti samí lidé, kteří neradi cvičí a milují jídlo, se nutí do cvičení a hladoví, a přitom čekají, že je to udělá šťastnými. Takto se zhubnout opravdu nedá.

Pokud se na sebe díváte do zrcadla a nenávidíte sebe a svůj vzhled, bude opravdu těžké shodit nadbytečné kilogramy. Proto bych vás ráda vyzvala, abyste se soustředili to, co na sobě máte rádi. Najděte si ke svým kilům vztah a mějte vůči sobě i svému tělu respekt. Dlouhodobě zhubne opravdu jen ten, kdo má sám sebe rád a kdo se chce ve svém těle cítit dobře.

Je až neuvěřitelné, jak se člověku změní vztah k jídlu a k sobě samému, když se začne zabývat vzorci, které žije.